Reklama

Místo zájmu

Fotogalerie:

autor: Kateřina Černá
vloženo: 14.10.2016

České Velenice



Adresa:  České Velenice
Hodnocení: 5.3 / 10 hlasů: 255

Web:  odkaz
Lokalita:  Hradecko

Obec / město PR Článek České Velenice jsou městem s poměrně krátkou historií. V roce 1870 nebylo na území dnešních Českých Velenic, kromě stavení původního osídlení v České Cejli, Josefsku a Dolních Velenicích žádných domů. Nevídaný hospodářský vývoj na zdejším zbytku Vitorazského kraje, především uvedených tří obcí, nastal výstavbou železnice z Vídně do Plzně (1866-1869), do Prahy (1871), výstavbou úzkokolejné dráhy do Líčova a Kamýku (1900) včetně výtopny a konečné stanice této lokální zemské železnice – Niederösterrechische Waldviertelbahnen (dolnorakouské dráhy Lesní čtvrti), dále výstavbou druhé větve úzkokolejky do Vitoraze a Velkých Kerušic (1902). V souvislosti se zahájením prací na železničních tratích společnosti Dráhy Františka Josefa se zde pravděpodobně v roce 1868 začalo s výstavbou železničních dílen a opraven. První historický datum z tohoto období spadá do roku 1869, kdy byl zřejmě provoz opraven zahájen. Celá oblast se tím zapojila do evropské dopravní sítě a hlavně do hospodářského života tehdejší podunajské monarchie. Došlo k budování i drážních sídlišť (1870). Střediskem Vitorazska bylo město Gmünd, ležící jihovýchodně od Třeboně, za nynější státní hranicí na území Rakouska. Město Gmünd vzkvétalo s přilehlými vesnicemi jako okresní a soudní středisko.


V souvislosti s rozvojem železničních opraven a nádraží začalo v Gmündu přibývat české obyvatelstvo. Stále trvající nedostatek ubytovacích možností pro narůstající počet pracovníků si vynucoval potřebu obytných budov. Z počátku byl problém ubytování řešen pronájmy v okolních vesnicích a samém městě Gmündu. Dolnoveleničtí sedláci prozíravě započali s výstavbou obytných dvoupodlažních budov po obou stranách dnešní Vitorazské ulice, které výhodně pronajímali. Stejně tak i na území České Cejle podél komunikace shodné s dnešními ulicemi Československých legií a Revoluční byly vystavěny obytné domy s četnými obchodními a výrobními provozovnami. V období 1898 až 1904 byla zaznamenána stavební exploze, kdy vzniklo 125 novostaveb. Z vojenských potřeb získat dostatek prostoru pro přeložiště a posun vlakových souprav bylo zřízeno též nové nádraží (1909).

Pro poměrně velkou vzdálenost od centra města rakouského Gmündu (2,6 km) byla roku 1907 zřízena trolejbusová doprava (tzv. O-busy). Sloužila k přepravě osob i nákladů od poštovního úřadu na gmündském náměstí až ke starému nádraží v místech dnešní zásobárny ČSD ŽOS. Bylo to tehdy ojedinělé dopravní dílo. O-busy jezdily 15 krát denně za obyčejné jízdné 20 haléřů rychlostí 15 km/hod. Po devítiletém provozu byla doprava zastavena (1916) pro nedostatek finančních prostředků. Demontáž měděného elektrického vedení se uskutečnila až na samém konci první světové války.


Po hraničních pracích, které byly dokončeny 1.10.1920, ČSR získala ne ani tak na ploše, jako na vlastnictví železničních opraven a samotného nádraží. Velice důležité pro další rozvoj města a dílen bylo i to, že k ČSR připadly vesnice v sousedství Gmündu a to Česká Cejle, Dolní Velenice a Josefsko, které tvořily zdroj pracovních sil. Do budoucích Českých Velenic se koncem roku začali stěhovat železniční zaměstnanci téměř výhradně české národnosti.
A právě z těchto tří obcí - Dolních Velenic, České Cejle a Josefska vzniklo budoucí město České Velenice. Od 31. 7.1920, tj. dnem připojení obcí k ČSR se zpočátku označovalo Cmunt v Čechách, pak Český Cmunt. Tento urbanistický útvar však nebyl ještě městem. Jím se stal až na podkladě výnosu ministerstva vnitra č. 85374 z 1.12.1922 s označením České Velenice. Koncem roku 1923 obyvatelé nejmladšího československého města mají vlastní obecní zastupitelstvo a prvního starostu, kterým byl Bohumil Ticháček.

Situace v Českých Velenicích se od připojení k ČSR v roce 1920 až do roku 1938 téměř nezměnila. České Velenice byly po celou dobu prosperujícím městem s živou železniční křižovatkou. Po anšlusu Rakouska v březnu roku 1938 vznikly pouze některé hospodářské problémy, které vyplývaly z částečné závislosti na sousedním Gmündu zásobujícím do té doby město elektrickou energií a vodou. 8. října byly České Velenice obsazeny německým vojskem stejně jako i téměř celé území Vitorazska. 20. listopadu se podle Berlínské smlouvy upravily definitivně hranice zabraného území, do kterého připadly i České Velenice, které byly přejmenovány na Gmünd III.- Bahnhof.

Po německé okupaci se národnostní obraz Českých Velenic podstatně změnil. Město, které bylo před válkou téměř výhradně české, a to asi z 95 %, bylo přeměněno na město, ve kterém 95 % tvořilo obyvatelstvo německé národnosti. Novými obyvateli byli přistěhovalci většinou z Dolních Rakous. Místo mužských zaměstnanců povolaných do německé armády bylo do železničních dílen a dopravy povoláni v rámci totálního nasazení z Protektorátu Čechy a Morava asi 1000 českých dělníků. Počet stálých obyvatel v Českých Velenicích tak ke konci války dosáhl asi 6000.

Tragickou událostí pro město bylo bombardování zdejšího významného železničního uzlu americko-anglickým leteckým svazem dne 23. 3.1945. V celém městě bylo zničeno 27 domů a různě poškozeno 176 dalších, včetně nádraží a dílen. Bombardování způsobilo hromadný odchod obyvatel z města. Důvodem odchodu byla ztráta obydlí, ale i ztráta zaměstnání v rozbořených železničních dílnách. V průběhu šesti týdnů se město téměř vylidnilo. Správa města, tehdy ještě Gmündu III, se zhroutila.

Rudá armáda vstoupila do města 7. 5.1945 a den nato převzala správu nad celými dílnami a nádražím.
23. 5.1945 začali přijíždět do rozbořeného a vylidněného města první starousedlíci a železniční zaměstnanci, kteří museli v roce 1938 své domovy opustit. Ustanovení národního výboru bylo rozhodujícím historickým momentem, který zařadil České Velenice po šesti letech opět mezi československá města.
Krátce po válce město řeší, zda se dají vybudovat moderní České Velenice, podle zpracovaného jednotného projektu již z roku 1930, při současném zajištění bytů pro nové osadníky. Ukazuje se, že je to prakticky nemožné. Nechybějí totiž jen peníze, ale také stavební materiál. Zemský národní výbor v Praze naštěstí v roce 1946 jmenoval Přemysla Mareše, občana Českých Velenic, zmocněncem pro stavební obnovu města. Tuto výsadu dostalo v Čechách jen 228. Po roce 1948 nastaly ve Velenicích nové pořádky a nastal čas izolace města a zpřetrhání vazeb s Gmündem. Nástup nové politiky a otevření hranice po roce 1990 přineslo městu nový význam a rozvoj. Od 1.10.1993 jsou železniční opravny a strojírny privatizovány. K 22. 12. 2000 byly transformovány a nesou název ŽOS České Velenice CZ a.s.
Otevření hranice na sklonku roku 1989 začal nový vývoj celé českorakouské aglomerace. Jedním z prvních produktů nové spolupráce je společná průmyslová zóna založená na bilaterální česko-rakouské smlouvě ze dne 6. 3.1990. Jedná se o projekt mezinárodního a hranice překračujícího Hospodářského parku České Velenice – Gmünd. Tento společný projekt má sloužit k rozvoji a restrukturalizaci průmyslu a služeb v severní části Waldviertlu a českém příhraničním regionu – jižní části jižních Čech. V roce 1993 byl projekt oficiálně zahájen. ACCESS Hospodářský park je první průmyslová zóna v Evropě, která se jak prostorově tak organizačně rozkládá po obou stranách státní hranice.

 www.velenice.cz

nejhorší 12345678910 nejlepší

hodnocení místa (ne recenze)

Informace

Diskuze:

Nejsou žádné komentáře.

Příspěvky a hodnocení mohou vkládat pouze registrovaní uživatelé. Seznamte se s výhodami registrace

Text je chráněn autorským právem podle zákona 121/2000 Sb. Obsah není volně šiřitelný.

Novinky v oblasti

České Velenice

České Velenice jsou s poměrně malou historií. Abychom mohli vysvětlit okolnosti vzniku tohoto města, musíme nejprve zabrousit do 20. let 19. století.
zobrazit detailHodnotilo 255 uživatelů. Průměrné hodnocení 5.3/10

Zámek Karlova Koruna

Zámek Karlova Koruna

Malebný barokní zámek již po tři století neodmyslitelně patří k panoramatu města na břehu řeky Cidliny. Stejně tak je se životem města spjat i rod Kinských.
zobrazit detailHodnotilo 1455 uživatelů. Průměrné hodnocení 6.4/10

Slavonice

Slavonice

Slavonice jsou městskou památkovou rezervací, která se může pyšnit unikátním souborem renesančních měšťanských domů se sklípkovými klenabami a s ojedinělou sgrafitovou výzdobou.
zobrazit detailHodnotilo 256 uživatelů. Průměrné hodnocení 5.3/10

Hradec Králové

Hradec Králové

Město leží na soutoku Labe a Orlice v severovýchodních Čechách.
zobrazit detailHodnotilo 577 uživatelů. Průměrné hodnocení 3.8/10

Zámek Hrádek u Nechanic

Zámek Hrádek u Nechanic

Reprezentační a letní sídlo hraběcího rodu Harrachů
zobrazit detailHodnotilo 196 uživatelů. Průměrné hodnocení 5.6/10

Reklama

Doporučujeme

Přihlašte se