Reklama

Místo zájmu

Fotogalerie:










autor: Kateřina Černá
vloženo: 01.06.2010

Historická výstavní budova Slezského zemského muzea



Adresa:  Komenského 10
Město:  746 01 Opava
Hodnocení: 5.9 / 10 hlasů: 1442

Web:  odkaz
Lokalita:  Opavské Slezsko

Muzeum

Budova byla vystavěna pro potřeby uměleckoprůmyslového muzea, založeného v Opavě v roce 1882 z podnětu Obchodní a živnostenské komory, která také stavbu financovala, a to na pozemku věnovaném knížetem Janem II. Lichtenštejnem. Stavba byla realizována v letech 1893-1895 podle projektu vídeňských architektů Johanna Scheiringera a Franze Kachlera, model sochy Genia a soch Pegasů pro výzdobu kopule vyhotovil vídeňský sochař Theodor Friedel. Sochařská výzdoba průčelí, kde byly instalovány alegorické postavy Malířství, Sochařství a Architektury, byla dílem vídeňského sochaře Karla Schwerzeka. Monumentální budova, vycházející tvaroslovně z pozdní renesance, byla v závěru 2. světové války značně poškozena. Po rekonstrukci byla v roce 1947 znovu otevřena. K definitivnímu dokončení opravy zahrnujícímu i kopuli došlo až v roce 1984.

Expozice

Vývoj přírody ve Slezsku a na severní Moravě

Přírodovědecká expozice (otevřena v r 1981) je zaměřena na region Slezska a severní Moravy, ale protože je vybudována v podstatě systematicky a vývojově, bylo v řadě případů k znázornění některých jevů nebo spojovacích článků využito i exotických exponátů.

Geologická část ukazuje ve zkratce nejstarší historii a geologický vývoj naší planety na exponátech ze Slezska a severní Moravy. Je to oblast z geologického hlediska velice rozmanitá, protože se zde stýkají dvě odlišné geologické jednotky - Český masív a Karpatská soustava. Na vystavených exponátech je možno sledovat téměř úplný geologický vývoj od předprvohorních období až do doby mladších čtvrtohor.
 Na paleontologických exponátech (zkamenělinách) se ukazuje rozvoj rostlin a živočichů na našem území od prvohor po čtvrtohory. Vedle karbonských vrstev jsou na faunu a flóru zvláště bohaté druhohorní sedimenty nejlépe dochované v pohoří Moravskoslezských Beskyd, které se jako součást Karpatské soustavy vyvrásnily v třetihorách. Zvláště významné a bohaté na fosilní faunu jsou unikátní štramberské vápence vzniklé nahromaděním schránek mořských živočichů. Poslední třetihorní záplava zasáhla na Opavsko a Hlučínsko a vytvořila zde ložiska sádrovců s velmi pozoruhodnou faunou a flórou.
V zoologické části expozice je vystavena zvířena v rámci vývojového systému. Jsou zdůrazněny především druhy žijící ve Slezsku a na severní Moravě; pro lepší vyjádření vývojového hlediska a dokreslení barevné či tvarové variability jsou však zařazeni i zástupci skupin, které se u nás nevyskytují. Vychází se od vývojově nejjednodušších forem jednobuněčných, přes měkkýše, členovce až k obratlovcům. V expozici najdeme téměř všechny druhy ryb, obojživelníků, plazů, ptáků a savců, které se vyskytují na území Slezska a severní Moravy. Část věnovaná savcům je zakončena úsekem pojednávajícím o vzniku a vývoji člověka. Součástí zoologické části expozice je rovněž dosti rozsáhlá ukázka exotických živočichů, z nich jsou vystaveni především atraktivní zástupci včetně několika rarit.
    Další úsek expozice – „Vývoj živé přírody“ - začíná v části botanické nejprimitivnějšími rostlinnými organizmy, což jsou bakterie, pokračuje přes sinice, řasy, houby, lišejníky, mechorosty až po rostliny cévnaté. Mikroskopické druhy jsou prezentovány formou kreseb a mikrofotografií. I další bezcévné rostliny jsou většinou nenápadné a pro laiky málo známé. Výjimku tvoří houby kloboukaté, prezentované v expozici atraktivními modely druhů vyskytujících se ve Slezsku a na severní Moravě. Velkou skupinu tvoří rostliny cévnaté, které představují podstatnou složku současného rostlinného krytu v naší oblasti. Důraz je kladen i na rostliny vyhynulé a proto jsou u některých skupin (zejména plavuňotvaré, přesličkotvaré, kapradiny) vystaveny i zkameněliny. Značná pozornost je věnována jehličnanům: jsou zde atraktivní exponáty zalité do umělé pryskyřice, průřezy dřev, šišky apod. Krytosemenné rostliny, které patří k nejznámějším, zaujímají největší část botanické části expozice. Kromě originálních herbářových dokladů jsou vystaveny i barevné fotografie nejen samotných rostlin ale také typických lokalit, jako je např. státní přírodní rezervace Velká kotlina v Hrubém Jeseníku.

Evropské umění 14. - 18. století ze sbírek SZM

Gotika

Vystavený soubor desítek předmětů gotického umění zahrnuje vynikající díla především slezské, německé a rakouské provenience, a to dřevořezby a deskové malby, ale i umělecké řemeslo od 14. do poloviny 16. století.
Na exponátech slezského původu lze sledovat pronikání vlivu kulturních center od Vídně, přes Baden, Prahu, Vratislav až po Krakov, které se v závěru 15. století ustálily do svébytné umělecké formy. V této kolekci je třeba upozornit především na Madonu a Vítězného Krista za 14. století, soubor čtyř reliéfů s námětem Smrti Panny Marie, právě ve Slezsku velmi oblíbeným, monumentální sochy Panny Marie a sv. Jana z Kunčic, řezbu Krista v hrobě ze druhého desetiletí 16. století a klasicistně orientovanou sv. Helenu z počátku 16. století. Slezské deskové malířství zde reprezentuje vedle obrazů sv. Barbory a Krista Zahradníka z počátku 16. století oltář z doby kolem 1470, který se společně se sochou Madony a malovanou truhlou zachoval z interiéru gotického kostelíka v Tošovicích.

Exponáty německého a rakouského původu byly získány převážně jako dary knížete Jana II. Lichtenštejna a hraběte Wilczka. Mezi nimi vyniká především několik tyrolských dřevořezeb ze 14. a 15. století, oltář sv. Alžběty ze Štýrska z konce 15. století, deskové obrazy Mistra lineckého Ukřižování ze třicátých let 15. století a monumentální Korunování Panny Marie od Mistra Polingenského oltáře z doby kolem 1450.
 Vystavený soubor patří k nejlepším kolekcím gotického umění v České republice a svým významem přesahuje její rámec.

Renesance, baroko
Umění renesance, jako první období, ve kterém se výtvarné umění oddělilo od středověkého způsobu znázorňování, je v expozici představeno velmi kvalitním souborem štukových polychromovaných reliéfů tzv. florentské renesance. Na předním místě je třeba zmínit štukové polychromované reliéfy z dílny Benedetta da Maiano (1442-1497, Florencie), jejichž námětem je tradiční zobrazení Panny Marie s Ježíškem. Tvorba Benedettova učitele, Antonia Rosellina (1427-1479, Florencie), vynikajícího portrétisty, který proslul svým typem něžných Madon,v nichž navázal na tvorbu Luccy della Robbia, je představena jeho polychromovaným štukovým reliéfem Panny Marie s dítětem, tzv. Madony se svícny. K dalším mimořádným dílům rovněž patří dva vysoké reliéfy s architektonickými intarziemi Vidění sv. Petra Mučedníka a Sv. Petr při modlitbách z dílny bratrů Giovanniho Ambrogia a Giovanniho Pietra de Donati, kteří byli činní v Miláně a Pavii a představují tak příklad severoitalské renesanční tvorby. K severoitalské provenienci se řadí rovněž mimořádně cenný deskový obraz s námětem Zázračného uzdravení chorých u hrobu sv. Mikuláše Tolentinského, jehož autorem je veronský freskař a malíř tabulových obrazů Nicola Giolfino (1476 Verona - 1555). Význam opavského obrazu, který byl opavskému muzeu darován v roce 1911 Janem II. knížetem z Lichtenštejna, je umocněn faktem, že se jedná o nejranější známé dílo tohoto umělce, které je datováno.

Umění 16. století je představeno řadou hodnotných děl. Na prvním místě stojí rozměrný obraz Malá hostina nizozemského malíře Lucase van Valkenborcha. Tento obraz je ceněn nejen pro své umělecké pojednání, ale i pro pečlivost, s níž Valkenborch zachytil předměty stolování pozdního 16. století. K manýristickým dílům patří např. i obraz s označením Vdovin groš severského romanisty ze 2. poloviny 16. století nebo drobné bronzové reliéfy z Holandska či pražského rudolfinského okruhu (Soutěž Apollóna s Panem, bronz, Holandsko, konec 16. století; Únos sabinek, bronz, rudolfinský okruh, kolem 1600). V našem výčtu nelze vynechat ani drobný olej na dřevě Smrt Kleopatry z ruky benátského malíře z první čtvrtiny 16. století.
Nejvýrazněji je v expozici zastoupeno umění baroka, tj. umění 17. a 18. století. Obraz Nicola Régnieriho (1590-1667) Alegorie pravdy je brilantní ukázkou benátské malby 17. století. K italské provenienci náleží i živý portrét chlapce Pietra Muttoniho zvaného Vecchia (1605-1677) v nezvyklém oktogonálním formátu. Holandský okruh veristické malby reprezentuje obraz Kimón a Pero Nicolase van Hoy (1631-1679), který je alegorickým zobrazením tzv. caritas romana. Menší, ale vyvážený soubor tvoří obrazy, které se vážou k německému a rakouskému okruhu. Tvorbu německého malíře 17. století, Johanna Heinricha Schönfelda (1609-1682/81), představují dva tematicky spojené obrazy Archiméda a Sókrata, které ukazují na oblíbenost zobrazování filozofů. Vrcholem pozdního rakouského baroka je tvorba Antona Maulbertsche (1726-1786), který je zde zastoupen dvěma formátově drobnými, ale zato kvalitními obrazy s námětem Předání klíčů Petrovi a Klanění tří králů. K rakouské malbě se logicky přiřazuje tvorba českých barokních malířů. Na prvním místě je třeba jmenovat Korunování Panny Marie od jednoho z největších malířů českého baroka, Petra Brandla (1668-1735). Portrét mědirytce Vusína je ukázkou portrétní tvorby nejžádanějšího středoevropského portrétisty své doby, Jana Kupeckého (1667-1740).
Z barokní sochařské tvorby můžeme zmínit rozměrnou řezbu Boha Otce (polychromované a zlacené dřevo) Michaela Klara (1693-1742/43), drobnou, ale brilantní dřevořezbu Sv. Jana Nepomuckého (ebenové dřevo, slonovina) Josefa Winterhaltera (1702-1766) nebo bronzového Putta hrajícího na flétnu Nicoly Roccatagliata (1593-1636).

Renesanční i barokní umění je doplněno početnou ukázkou renesančního a barokního nábytku, z něhož je třeba vyzdvihnout italskou renesanční truhlu typu cassone, dvě renesanční židle, tzv. typu sgabello, s bohatě tvarovaným a vyřezávaným opěradlem, zlatnické práce a české a rakouské sklo 17. a 18. století.

Slezsko v lidovém umění
V národopisné expozici se návštěvník seznámí s některými prvky typickými pro tradiční způsob života na slezském venkově, a to hlavně s doklady lidového umění a duchovní kultury, s pracovním nářadím a typy oblékání v jednotlivých oblastech Slezska. Jsou zde vystaveny lidové plastiky, betlém malovaný na lepence z 1. poloviny 19. století, obrázky na skle, salašnické pracovní nářadí a řada nejrůznějších druhů krojů, jako například horalský kroj z Hrčavy, kroj z Těšínska se soupravou šperků, městský kroj z Jablunkova, kroje z Orlové, Opavska, Hlučínska a okolí Bílovce. Expozici doprovází řada fotografií přibližující architekturu a lidovou kulturu ve Slezsku.

Další objekty SZM
               Srub Petra Bezruče
               Arboretum
               Areál československého opevnění Hlučín
               Památník 2. světové války
               Památník Petra Bezruče

 

 


 

nejhorší 12345678910 nejlepší

hodnocení místa (ne recenze)

Informace

Otevírací doba

  • leden-prosinec: pondělí-neděle 9-17

Aktualizováno 01.06.2010

Diskuze:

Nejsou žádné komentáře.

Příspěvky a hodnocení mohou vkládat pouze registrovaní uživatelé. Seznamte se s výhodami registrace

Text je chráněn autorským právem podle zákona 121/2000 Sb. Obsah není volně šiřitelný.

Novinky v oblasti

Slezské zemské muzeum

Slezské zemské muzeum

Slezské zemské muzeum je nejstarší a co do velikosti a bohatosti sbírkových fondů patří mezi tři nejvýznamnější muzea na území našeho státu.
zobrazit detailHodnotilo 1415 uživatelů. Průměrné hodnocení 6.2/10

Areál československého opevnění Hlučín – Darkovičky

Areál československého opevnění Hlučín – Darkovičky

Pevnostní areál je dnes evropsky vysoce ceněnou prezentací ojedinělého fortifikačního sytému naší republiky, který vznikal v letech 1935 – 1938.
zobrazit detailHodnotilo 211 uživatelů. Průměrné hodnocení 5.4/10

Národní památník II. světové války

Národní památník II. světové války

Památník II.světové války Doba zmaru a naděje – expozice v ústředním památníku II. světové války na území České republiky představuje prostřednictvím bohatého sbírkovéh...
zobrazit detailHodnotilo 1814 uživatelů. Průměrné hodnocení 5/10

Srub Petra Bezruče

Srub Petra Bezruče

Srub Petra Bezruče na Ostravici získalo Slezské zemské muzeum jako součást dědictví po básníkovi.
zobrazit detailHodnotilo 941 uživatelů. Průměrné hodnocení 3.9/10

Památník Petra Bezruče

Památník Petra Bezruče

V Památníku Petra Bezruče (PPB) je instalována expozice „Život a dílo Petra Bezruče“.
zobrazit detailHodnotilo 816 uživatelů. Průměrné hodnocení 5.2/10

Reklama

Doporučujeme

Přihlašte se