Reklama

Místo zájmu

Fotogalerie:






autor: Kateřina Černá
vloženo: 08.11.2010

Kostel sv. Jana Nepomuckého na Zelené Hoře



Adresa:  591 02 Žďár nad Sázavou 2
Hodnocení: 5.4 / 10 hlasů: 1361

Web:  odkaz
Lokalita:  Vysočina

Církevní památka

Založení a stavba kostela

Stavba poutního kostela sv. Jana Nepomuckého nedaleko Žďárského kláštera se realizovala díky letité, úzké a nesmírně plodné spolupráci dvou výjimečných lidí. Podnět vyšel od opata žďárského kláštera cisterciáků Václava Vejmluvy, který byl zcela prokazatelně ctitelem Jana Nepomuckého ještě před blahoslavením a posléze kanonizací této osobnosti.
   Příprava projektu je datována do období od konce měsíce dubna do počátku měsíce srpna roku 1719 a je považována za bezprostřední reakci opata na nález zachované tkáně v hrobě Jana Nepomuckého ve Svatovítské katedrále dne 15. dubna 1719. Projektem stavby byl pověřen slavný architekt Jan Blažej Santini - Aichel, kterému měl opat Vejmluva prezentovat své představy o podobě nového svatostánku a použitých symbolech, což bylo plně v souladu s požadavkem církve: “Zadání patří otcům, provedení umělci“. Z tohoto nástinu pak architekt vycházel při své práci.
Santini pojal projekt zcela individuálně, bez ohledu na dobové zvyklosti v oblasti tvarů církevních staveb, akceptoval pouze soudobé hledisko na skladbu poutního areálu. Představu stavebníka o chrámu, kde měl mít hlavní úlohu obrazec hvězdy, přetavil architekt do mimořádně působivé podoby, kterou dokázala ocenit až moderní doba, a to ještě ne vždy. Ještě v roce 1886 se o kostele jako o „zjevu výtvarně záhadném“ vyjádřil člen Centrální komise architekt Friedrich Radnitzký.
   Projekt byl proveden nezvykle rychle, ale to nebylo pro Santiniho nic neobvyklého. Navíc spolu zadavatel i architekt spolupracovali dlouhá léta a v oblasti symboliky a kabalistické nauky, která se v návrhu uplatnila ve velké míře, byli oba velmi zběhlí.  Santini velmi dobře věděl, co se po něm žádá. Výsledná architektura tak byla jistě kladně ovlivněna i atmosférou oboustranného porozumění. Definitivní podoba stavby se příliš neliší od prvního plánu a bylo přistoupeno pouze k dílčím změnám.

Kostel je vystavěný na půdorysu ve tvaru pěticípé hvězdy. Tato skutečnost má vycházet z legendy, ve které se praví, že se v místě, kde Jan Nepomucký utonul, objevila koruna z pěti hvězd. Tento symbol se pak objevuje opakovaně i v dalších prvcích stavby. Areál je přístupný pěti vchody, v chrámu se nachází pět kaplí s pěti oltáři. Pět písmen má i latinské slovo TACUI – mlčel jsem. To je vyjádřením legendy, podle které světec zaplatil svým životem za to, že neprozradil zpovědní tajemství královny Žofie. Ve výčtu skutečností charakterizovaných číslem pět bychom pak mohli pokračovat i nadále.
   Dominantou kopule kostela je velký červený jazyk, atribut sv. Jana Nepomuckého, obklopený kruhem plamenů, z něhož prosvítají paprsky. To je však až výsledek změny v původním projektu, který nejdříve obsahoval na tomto místě ústřední deseticípou hvězdu. Posléze ale projektant reagoval na skutečnost, že pro nový chrám byla získána vzácná relikvie, lingula sv. Jana Nepomuckého (kost, ke které je přirostlý jazyk) a této skutečnosti využil k posílení významu svatostánku, a to jako relikviáře. Znázorněný jazyk má být symbolem vítězné zbraně – meče mučedníka Jana. Proto také některá okna mají tvar jazyka, konkrétně ta v lucernových kaplích nad vstupními vestibuly. Další okna pak vyplňuje tvar biskupské mitry, čímž odkazují na stavebníka opata Václava Vejmluvu. Posledním tvarem, který byl zde u oken použit, je sférický rovnostranný trojúhelník, symbolizující Nejsvětější Trojici.

Kostel na Zelené hoře se stal jedním z nejnavštěvovanějších poutních míst a jeho areál místem pro uskutečnění mnohých velkolepých barokních slavností. Tato situace však netrvala dlouho. Zcela zásadní převrat do života kláštera i poutního kostela vnesl požár 16. července 1784, který kostel i ambit připravil o střechu. Po požáru následovala naprosto nelogická žádost tehdejšího opata Otto Steinbacha z Kranichštejna o zrušení kláštera, kterou zaslal panovníkovi. Panovník Josef II. žádosti vyhověl ještě v říjnu téhož roku, ačkoliv původně zamýšlel zde ponechat útulek pro provinilé a církevními úřady odsouzené kněze. Ihned po požáru byla sice uspořádána sbírka, která měla umožnit opravit na kostele a ambitu napáchané škody, ale jediné, co se podařilo, bylo střechu provizorně zakrýt. Zbytek nepoužitých prostředků byl vrácen zpět dárcům. Když byl klášter zrušen a kostel byl určen k uzavření, byl zhotoven soupis kostelního inventáře a drahocennosti byly ihned odvezeny. V roce 1785 bylo povoleno sloužit mši na svátek sv. Jana Nepomuckého. I nadále však bylo počítáno s odvozem vybavení, k čemuž posléze částečně došlo. Varhany byly převezeny a nainstalovány v kostele sv. Václava v Radešínské Svratce, kazatelna do kostela P. Marie v Obyčtově a lavice do kostela sv. Martina v Jamách.

Novodobá historie

   V poválečných letech 1922 a 1923 došlo pouze k výměně části oken v kostele. Ambit se oprav nedočkal a chátral. Druhá světová válka a léta poválečná znamenaly naprostou absenci oprav a údržby areálu. V roce 1953 se vlastníkem poutního areálu stal stát a současně převzal i povinnost zajistit jeho údržbu. Stavební obnova areálu probíhala až v 70. a na počátku 80. let 20. století. Vzhledem k vývoji teorie památkové péče jako oboru a jejího vlivu na každodenní praxi došlo k přípravě pasportu obnov a postupnému zpracovávání detailních průzkumů a poté projektů k jednotlivým rekonstrukčním zásahům. Hledání autentické stavební podoby a rekonstrukční práce se v některých ohledech neobešly bez odborných chyb a problémy se začaly objevovat i ve sféře personálního zajištění stavebních zásahů. Nové generace řemeslníků postrádaly znalosti a návyky související s původními technologiemi.
   V roce 1994 započala příprava podkladů pro žádost o zařazení areálu na Seznam světového přírodního a kulturního dědictví UNESCO. Na sklonku roku 1994 Výbor pro světové dědictví UNESCO schválil zařazení poutního kostela na tento prestižní seznam.
Tato bezesporu významná událost ještě zpřísnila pohled odborné instituce, kterou je Národní památkový ústav, na veškeré dění v areálu kostela. Všechny kroky v oblasti oprav a rekonstrukcí tak musí být nejen dobře zváženy, ale též dokumentovány a prezentovány v tzv. monitorovací zprávě, která je pro památky zařazené na Seznam světového přírodního a kulturního dědictví každý rok zpracována.


Kulturní akce a aktuality


V okolí
CHKO Žďárské vrchy, Přibyslav, Polička, Nové Město na Moravě, hrad Pernštejn

Navštivte další hrady a zámky Vysočiny.

nejhorší 12345678910 nejlepší

hodnocení místa (ne recenze)

Informace

Otevírací doba

  • duben-říjen: sobota-neděle 9-17
  • květen-září: úterý-neděle 9-17

Vstupné

PopisZákladníSnížené
8050

Aktualizováno 18.05.2010

Diskuze:

Nejsou žádné komentáře.

Příspěvky a hodnocení mohou vkládat pouze registrovaní uživatelé. Seznamte se s výhodami registrace

Text je chráněn autorským právem podle zákona 121/2000 Sb. Obsah není volně šiřitelný.

Novinky v oblasti

Třebíč

Třebíč

Památky UNESCO v Třebíči
zobrazit detailHodnotilo 250 uživatelů. Průměrné hodnocení 5.2/10

Turistická chata Duha

Turistická chata Duha

Duha je rekreační komplex nacházející se na okraji obce Tři Studně v srdci Vysočiny.
zobrazit detailHodnotilo 222 uživatelů. Průměrné hodnocení 5.5/10

Jihlavská šatlava

Jihlavská šatlava

Trocha z historie vězeňství
zobrazit detailHodnotilo 94 uživatelů. Průměrné hodnocení 5.2/10

Huť Jakub Tasice

Huť Jakub Tasice

Jedna z nejstarších dochovaných skláren ve střední Evropě, založena v roce 1796, Národní kulturní památka
zobrazit detailHodnotilo 87 uživatelů. Průměrné hodnocení 5.7/10

Pohádková říše Fábula

Pohádková říše Fábula

zážitkový areál pro rodiny s dětmi se živými hpohádkovými bytostmi
zobrazit detailHodnotilo 168 uživatelů. Průměrné hodnocení 5.4/10

Reklama

Doporučujeme

Přihlašte se