Světelský oltář

Vrcholné dílo středověkého řezbářství, ojedinělý duchovní předmět či evropský unikát, tak to jsou jen některé přívlastky z mnoha, které si vysloužil tzv.Světelský oltář – nejvýznamnější památka města Adamov v okrese Blansko. Toto impozantní řezbářské dílo je umístěno na boční stěně neogotického kostela sv.Barbory s věžovitým nástavcem a věžičkou z let 1855-1857. Adamovskému kostelu jej krátce po vysvěcení daroval kníže Alois Lichtenstein. I přes neobvykle mohutné rozměry(oltář měří na výšku přes 7m a na šířku 3m) se jedná pouze o torzo mnohem mohutnějšího oltáře, původem z cisterciáckého opatství ve Zwettlu (Světlé) v Dolním Rakousku – vyrobeného šesticí řezbářů mezi léty 1516-1525.

Tento pozdně gotický oltář z lipového dřeva představuje vrcholné dílo tzv.Dunajské školy.I když se jedná o pozdně gotické dílo,obsahuje už i prvky nastupující renesance a svou členitostí připomíná baroko. Původně až 22m vysoký oltář vyráběla pracně skupina 6 řezbářů (mezi nimi i Českobudějovický řezbář Ondřej Morgenstern) na podnět opata Erasmuse z Leisser pro již zmiňovaný klášterní kostel v rakouském Zwettlu. Tomuto kostelu oltář sloužil až do roku 1732, kdy byl z chrámu odstraněn a nahrazen novým, modernějším.

Reklama

Světelský oltář se nakonec (mezitím několikrát změnil vlastníka)dostal až do Vídně,do správy centrální památkové komise. Nakonec jej v roce 1857 získal v dražbě kníže Alois z Lichtensteina a poté jej věnoval kostelu sv.Barbory v Adamově. Za 2.světové války oltář zachránili adamovští před bombardováním tím, že jej rozebrali a přemístili do krypty Lichtensteinů v nedalekém Vranově. Světelský oltář byl několikrát opravován a restaurován. Například po válce jej 2 roky opravoval mistr Karel Kotrba z Brna a naposledy byl oltář restaurován v roce 2006 kdy byl pro tento účel umístěn do zámku v Mikulově.

Současný Světelský oltář představuje střední část původního křídlového oltáře s rozsáhlým souborem figurálních plastik(60 postav) ve třech řadách nad sebou,je propracován do nejmenších detailů a zobrazuje výjev Nanebevzetí Panny Marie.

Interneotvé stránky: http://www.adamov.name

Reklama